Princip tepelného čerpadla
Princip tepelného čerpadla lze přirovnat k chladničce. Ta odebírá teplo potravinám a tímto odebraným teplem v podstatě vytápí místnost, kde je umístěna.
V případě tepelného čerpadla se teplo získává z okolního prostředí, kde je ho neomezené množství. Nejčastěji přímo ze vzduchu nebo ze země ve které je uložené potrubí s nemrznoucí směsi, která ze zeminy teplo odebírá.
Nemrznoucí směs ohřátá „přírodním teplem“ se přivede do výparníku tepelného čerpadla, kde se toto teplo předá chladivu. Chladivo se ve výparníku vypaří a vzniklý plyn je nasán kompresorem. Kompresor ohřáté plynné chladivo prudce stlačí a díky tomu se teplota chladiva výrazně zvýší, třeba až na 80°C. Kompresorem zahřáté chladivo pokračuje do kondenzátoru, ve kterém se teplo předá do topné vody pro vytápění domu a plynné chladivo změní svoje skupenství na kapalné. Za kondenzátem je expanzní ventil, kde se chladivo prudce ochladí a jde zpět do výparníku. Tento cyklus se stále opakuje, takže tepelné čerpadlo skutečně přečerpává teplo z vnějšího prostředí do vytápěného domu.
Na stejném principu pracují i tepelná čerpadla odebírající teplo ze vzduchu. Jak je ale možné ohřívat chladivo vzduchem, která má například -20°C ? Jednoduše, chladivo musí mít teplotu -25°C a "teplejším" vzduchem s -20°C, ho dokážeme ohřát o několik stupňů výše. Samozřejmě že při takto nízkých teplotách již není tepelné čerpadlo tak účinné, ale princip tepelného čerpadla stále funguje a tepelné čerpadlo stále topí.