Princip tepelného čerpadla
Princip tepelného čerpadla lze přirovnat k principu chladničky. Ta odebírá teplo potravinám v ní uloženým a tímto odebraným teplem v podstatě vytápí místnost, kde je umístněna.
V případě tepelného čerpadla se teplo získává z okolního prostředí, kde je ho neomezené množství. Nejčastěji přímo ze vzduchu, nebo ze země prostřednictvím kapaliny - nemrznoucí směsi. Ta proudí v trubkách zakopaných v zemi a „natahuje“ teplo z okolní zeminy.
Nemrznoucí směs ohřátá „přírodním teplem“ se odvádí do výparníku tepelného čerpadla, kde se nízkopotenciální teplo předá chladivu kolujícím uvnitř zařízení. Chladivo se tím ve výparníku vypaří a vzniklý plyn je nasán kompresorem. Kompresor ohřáté plynné chladivo prudce stlačí a díky fyzikálnímu principu komprese, kdy při vyšším tlaku stoupá teplota, jako teplotní výtah „vynese“ ono nízkopotenciální teplo na vyšší teplotní hladinu cca
Na stejném principu pracují i tepelná čepradla odebírající teplo ze vzduchu. Jak je ale možné ohřívat chladivo vzduchem, která má například -20°C ? Jednoduše, chladivo musí mít teplotu třeba -25°C a "teplejším" vzduchem s -20°C, ho dokážeme ohřát o několik stupňů výše. Samozřejmě že při takto nízkých teplotách již není tepelné čerpadlo tak účinné, ale princip tepelného čerpadla stále funguje a tepelné čerpadlo stále topí.
V praxi se také můžete setkat s označením primární a sekundární okruh. Primární okruh je v podstatě ta část tepelného čerpadla, které je zakopaná v zemi, sekundární okruh pak představuje topný systém. V případě tepelných čerpadel vzduch/voda je primární okruh nahrazen přívodem venkovního vzduchu do zařízení pomocí ventilátoru, který je jejich nutnou součástí.