Omluva za překlepy a vážnou chybu

Samozřejmě, že většího rozdílu teplot na sekundáru, stejně jako na primáru dosáhnu snížením množství obíhající kapaliny. Navíc tento příklad je jen pro příměr a použití standardního vzorečku pro COP. Sám uvažuji o kondenzátoru přímo v AKU nádobě, kde jsou dozajista poměry delty t o mnoho drastičtější cca 40 K a zachováním samotížky s teplotami nahoře cca 85°C a vracečka z topného kruhu cca 40°C při teplotě vstupu do topného okruhu cca 60°C. Samotná samotíž je schopna při dlouhodobějším dodávání výkonu snížit teplotní rozdíl z 15-20°C na cca 10-8°C, tedy odbobně jako systém s čerpadlem. Jen jí to trochu déle trvá a ušetří na příkonu oběhovky. Také musí být schopna předat dostatek tepla pro dům i s nízkými teplotami vstupní vody do topného okruhu. Sláva předimenzované litině! To přidaný oběhový čerpadlo vlastně neudělá nic jinýho, než že sníží rozdíl teploty na vrchu radiátoru oproti jeho spodku a tím vlastně předá do místnosti stejný množství tepla jako dříve, kdy byl projektován větší teplotní spád.
Po celou tuto dobu (doba většího delta t než obvykle projektovaných 5 K) je však chladivo v kondenzátoru více podchlazováno pod jeho kondenzační teplotu a to je snad právě to kouzlo zvýšení COP při požadavku na nižší teplotu, třebas do podlahovky (zde se na kondenzátoru taky musí chladivo více podchladit, když na jeho spodek přivádím vratnou vodu místo 45°C z radiátorů jen 25°C). Jinak řečeno, předpokládám (odhaduji)na straně kondenzátoru nižší tlak par chladiva a tím nižší příkon kompresoru, při shodném tepelném výkonu, nebo naopak vyšší výkon předaný vyšším rozdílem teplot při stejném příkonu. Doufám, že mi konečně někdo fundovaný odpoví, zda se mýlím z nedostatku informací nebo jsem je špatně pochopil, či mi mé teorie potvrdí a ještě lépe rozvine a doplní o teorii a fakta. Děkuji, jsem pouhý laik.