Dobrý den,
rád bych se Vás zeptal na praktickou stránku věci ohledně navrženého topného systému. Budeme mít nízkoenergetický domek, patrový, plocha každého z obou pater 100m2. 1/2 plochy podklahovka, 1/2 plochy radioátory (z důvodu různých podlahových potvrchů). TČ ze země (plošný kolektor), požadovaný výkon cca 6,6kw (IVT premiumline eq nebo greenline). Za sebe bych chtěl akumulační nádrž. Je to přežitek? Čerpadlo je umístěné přímo v domě(není mimo obytné místnosti, jako např. v garáži, samostatné kotelně apod.)
Myšlenka za mou pohnutkou mít akumulační nádrž je taková, že čerpadlo zbytečně nemusí snižovat výkon kompresoru a o to jet déle, ale v nesníženém výkonu naakumuluje nádrž a poté se odstaví na delší dobu, zároveň má čerpadlo ivt možnost jakéhosi rozvrhu, a protože bude čerpadlo umístěno uvnitř domu, ideální preference by byla v podvečer natopit akumulačku a pak v noci z toho čerpat (alespoň část noci). Běžný denní provoz díky akumulaci - šetření kompresoru, že se nemusí příliš často spínat, případně uměle redukovat výkon a prodlužovat svojí dobu běhu.
Vedle čerpadla by tedy stál samostatný bojler a akumulační nádrž.
Jaký by na to byl Váš názor? Nemáme v plánu použít FVE ano Solar pro dohřev vody. Řešíme jak komfort, tak cenu, tak růzumné namáhání čerpadla kompresoru.
Předem děkuji za Váš náhled na věc,
Bartoš
[ 
tisk ]
tisk ]Titulní strana : Odborná poradna : tč zěmě/voda a akumulační nádrž
tč zěmě/voda a akumulační nádrž
jen pro autora příspěvku
| předchozí | další |
- 28. 10. 2017 17:43
- Jan Bartoš
Ta čerpadla co vybíráte výkon snižovat neumí a u těch co to umí je nižší výkon žádoucí - mají při něm vyšší topný faktor.
Akumulační nádrž by se musela natápět na vyšší teplotu než potřebujete do topení, což by zbytečně zvýšilo spotřebu elektřiny, takže to nedoporučuji.
Výhodou ale může být ne "akumulační", ale "taktovací" nádrž ve které je teplota topné vody stejná jako v topném systému a funguje pro snížení četnosti spínání kompresoru. Má nižší objem a nižší teplotu topné vody než akumulační nádrž.
Akumulační nádrž by se musela natápět na vyšší teplotu než potřebujete do topení, což by zbytečně zvýšilo spotřebu elektřiny, takže to nedoporučuji.
Výhodou ale může být ne "akumulační", ale "taktovací" nádrž ve které je teplota topné vody stejná jako v topném systému a funguje pro snížení četnosti spínání kompresoru. Má nižší objem a nižší teplotu topné vody než akumulační nádrž.
- 29. 10. 2017 08:54
- Správce
Dobrý den, moc děkuji za Váší odpověď. Pokud můžu mít ještě upřesňující dotaz, požádal bych Vás ještě o dodatečný komentář k těmto záležitostem ( taktovací a akumulační nádrž zaměňuji z důvodu mé laické neznalosti, to se omlouvám).
Větve topení jsou dvě - otopná tělesa s tepl. spádem 55/35
- podklahovka s tepl.spádem 45/35
- takže nemá cenu čerpadlo "trápit" na natopení taktovací nádrže na výstupní teplotu cca 60stupňů, kterou TČ má, a pak jí "rozředit směšovačem" (ekvitermní regulátor) na požadovaných 55, případně 45 stupňů? Vaše doporučení je tedy nastavit čerpadlo třeba jen na 55 st výstupní vody bez směšovače s taktovací nádrží?
- má mít taktovací nádrž uvnitř sebe výměník, ve kterém běhá "obhřívací" okruh z TČ, nebo je to bez výměníku a vlastně se jedná o spojený objem vody v radiátorech, podlahovce a taktovací nádrži?
- pokud bychom vynechali taktovací/akumulační nádrž - byl by jen samostatný bojler a pak rovnou "topení" - je to špatná kombinace z pohledu funkčnosti, komfortu i nákladů? (např. jestli taktovací nádrž stojí s instalací cca 30tis, tak jestli není výhodnější být bez ní a její cenu třeba 10 let "protápět" lehce zvýšeným počtem startů čerpadla)
Projekt nám samozřejmě dělá projektant, ale jak jsem pochopil, nepovažoval taktovací/akumulační nádrž za důležitou, proto hledám externí informace, jak s tím s právně naložit.
Předem děkuji a přeji hezký zbytek víkendu,
Bartoš.
Větve topení jsou dvě - otopná tělesa s tepl. spádem 55/35
- podklahovka s tepl.spádem 45/35
- takže nemá cenu čerpadlo "trápit" na natopení taktovací nádrže na výstupní teplotu cca 60stupňů, kterou TČ má, a pak jí "rozředit směšovačem" (ekvitermní regulátor) na požadovaných 55, případně 45 stupňů? Vaše doporučení je tedy nastavit čerpadlo třeba jen na 55 st výstupní vody bez směšovače s taktovací nádrží?
- má mít taktovací nádrž uvnitř sebe výměník, ve kterém běhá "obhřívací" okruh z TČ, nebo je to bez výměníku a vlastně se jedná o spojený objem vody v radiátorech, podlahovce a taktovací nádrži?
- pokud bychom vynechali taktovací/akumulační nádrž - byl by jen samostatný bojler a pak rovnou "topení" - je to špatná kombinace z pohledu funkčnosti, komfortu i nákladů? (např. jestli taktovací nádrž stojí s instalací cca 30tis, tak jestli není výhodnější být bez ní a její cenu třeba 10 let "protápět" lehce zvýšeným počtem startů čerpadla)
Projekt nám samozřejmě dělá projektant, ale jak jsem pochopil, nepovažoval taktovací/akumulační nádrž za důležitou, proto hledám externí informace, jak s tím s právně naložit.
Předem děkuji a přeji hezký zbytek víkendu,
Bartoš.
- 29. 10. 2017 11:16
- Jan Bartoš
- takže nemá cenu čerpadlo "trápit" na natopení taktovací nádrže na výstupní teplotu cca 60stupňů, kterou TČ má, a pak jí "rozředit směšovačem" (ekvitermní regulátor) na požadovaných 55, případně 45 stupňů? Vaše doporučení je tedy nastavit čerpadlo třeba jen na 55 st výstupní vody bez směšovače s taktovací nádrží?
ANO
- má mít taktovací nádrž uvnitř sebe výměník, ve kterém běhá "obhřívací" okruh z TČ, nebo je to bez výměníku a vlastně se jedná o spojený objem vody v radiátorech, podlahovce a taktovací nádrži?
BEZ VÝMĚNÍKU, VŠUDE JE TOPNÁ VODA
- pokud bychom vynechali taktovací/akumulační nádrž - byl by jen samostatný bojler a pak rovnou "topení" - je to špatná kombinace z pohledu funkčnosti, komfortu i nákladů? (např. jestli taktovací nádrž stojí s instalací cca 30tis, tak jestli není výhodnější být bez ní a její cenu třeba 10 let "protápět" lehce zvýšeným počtem startů čerpadla)
BEZ NÁDRŽE JE BĚŽNÝ ZPŮSOB ZAPOJENÍ. TAKTOVACÍ NÁDRŽ SE POUŽÍVÁ JEN KDYŽ JE V TOPNÉM SYSTÉMU MÁLO VODY, NEBO KDYŽ MÁTE NĚJAKOU "CHYTROU" POČÍTAČOVOU REGULACI TOPNÉHO SYSTÉMU.
ANO
- má mít taktovací nádrž uvnitř sebe výměník, ve kterém běhá "obhřívací" okruh z TČ, nebo je to bez výměníku a vlastně se jedná o spojený objem vody v radiátorech, podlahovce a taktovací nádrži?
BEZ VÝMĚNÍKU, VŠUDE JE TOPNÁ VODA
- pokud bychom vynechali taktovací/akumulační nádrž - byl by jen samostatný bojler a pak rovnou "topení" - je to špatná kombinace z pohledu funkčnosti, komfortu i nákladů? (např. jestli taktovací nádrž stojí s instalací cca 30tis, tak jestli není výhodnější být bez ní a její cenu třeba 10 let "protápět" lehce zvýšeným počtem startů čerpadla)
BEZ NÁDRŽE JE BĚŽNÝ ZPŮSOB ZAPOJENÍ. TAKTOVACÍ NÁDRŽ SE POUŽÍVÁ JEN KDYŽ JE V TOPNÉM SYSTÉMU MÁLO VODY, NEBO KDYŽ MÁTE NĚJAKOU "CHYTROU" POČÍTAČOVOU REGULACI TOPNÉHO SYSTÉMU.
- 29. 10. 2017 11:55
- Správce
Dobrý den, ano, z daného odkazu správného zapojení TČ jsem právě také vycházel. Proto mne udivilo, že je možné mít zapojení tč se scroll kompresorem bez akumulační/taktovací nádrže.
- co se prosím považuje za "malé množství vody" - řeší se to v poměru objemu vody a výkonu čerpadla nebo obecně nad určitý objem podlahovky(v závislosti na m2 vytápěné podlahy)?
- pokud není "chytrou" regulací bráno ovládání TČ Premiumline EQ ( :-) ), pak chytrou regulaci mít nebudeme. Může taktovací nádrž v systému uškodit? Zvýšit cenu instalace a přitom současně zhoršit vytápění-chod TČ apod)?
Chápu, že taktovací nádrž tedy není nutně potřeba, a pokud ano, tak namísto 1000L, stačí třeba 300-500L, je to tak ? Přesný objem předpokládám dokáže spočítat projektant...jak se technicky řeší rozdíl průtoků tč-taktovací nádrž a taktovací nádrž-radiátory/podlahovka?
Nevím, jak jsou řešeny dva okruhy z TČ IVT - bojler, a topení: zda jsou zde dvě samostatné oběhovky. Ale zapojení v případně taktovací nádrže by bylo tedy takové, že z TČ jsou 1 nebo 2 oběhovky pro bojler a taktovací nádrž (nebo jestli využívá TČ IVT je jedno, tak jedno). A z taktovací nádrže pak jdou další dvě oběhovky - jedna s ekvitermní regulací pro podlahovku a druhá na radiátory? Pak je to dobré dilema rozdílu ceny taktovací nádrže s oběhovkou navíc versus o dost jednodušší instalace s relativně častějším zapínání kompresoru TČ...
Pokud by v zapojení nebyla taktovací nádrž, jak se řeší rozdílné průtoky na radiátory a podlahovky v rámci výstupního průtoku z čerpadla?
Moc Vám děkuji za Váš čas,
Bartoš
- co se prosím považuje za "malé množství vody" - řeší se to v poměru objemu vody a výkonu čerpadla nebo obecně nad určitý objem podlahovky(v závislosti na m2 vytápěné podlahy)?
- pokud není "chytrou" regulací bráno ovládání TČ Premiumline EQ ( :-) ), pak chytrou regulaci mít nebudeme. Může taktovací nádrž v systému uškodit? Zvýšit cenu instalace a přitom současně zhoršit vytápění-chod TČ apod)?
Chápu, že taktovací nádrž tedy není nutně potřeba, a pokud ano, tak namísto 1000L, stačí třeba 300-500L, je to tak ? Přesný objem předpokládám dokáže spočítat projektant...jak se technicky řeší rozdíl průtoků tč-taktovací nádrž a taktovací nádrž-radiátory/podlahovka?
Nevím, jak jsou řešeny dva okruhy z TČ IVT - bojler, a topení: zda jsou zde dvě samostatné oběhovky. Ale zapojení v případně taktovací nádrže by bylo tedy takové, že z TČ jsou 1 nebo 2 oběhovky pro bojler a taktovací nádrž (nebo jestli využívá TČ IVT je jedno, tak jedno). A z taktovací nádrže pak jdou další dvě oběhovky - jedna s ekvitermní regulací pro podlahovku a druhá na radiátory? Pak je to dobré dilema rozdílu ceny taktovací nádrže s oběhovkou navíc versus o dost jednodušší instalace s relativně častějším zapínání kompresoru TČ...
Pokud by v zapojení nebyla taktovací nádrž, jak se řeší rozdílné průtoky na radiátory a podlahovky v rámci výstupního průtoku z čerpadla?
Moc Vám děkuji za Váš čas,
Bartoš
- 29. 10. 2017 14:27
- Jan Bartoš
Potřebujete mít v topném systému zhruba 20 l vody na 1 kW maximálního výkonu tepelného čerpadla. V samotném TČ je obvykle 40 - 60 l, zbytek by měl být v topném systému, případně taktovací nádrži.
Taktovací nádrž neuškodí. Její velikost může být třeba jen 100 l.
Rozdíl průtoků řeší zkrat mezi topným systémem a tepelným čerpadlem nebo čtyřtrubkové zapojení taktovací nádrže.
Přepínání mezi bojlerem a topením je trojcestným ventilem.
Z taktovací nádrže pak jdou další dvě oběhovky - jedna s ekvitermní regulací pro podlahovku a druhá na radiátory.
"Pokud by v zapojení nebyla taktovací nádrž, jak se řeší rozdílné průtoky na radiátory a podlahovky v rámci výstupního průtoku z čerpadla? "
Zkratem viz výše.
Taktovací nádrž neuškodí. Její velikost může být třeba jen 100 l.
Rozdíl průtoků řeší zkrat mezi topným systémem a tepelným čerpadlem nebo čtyřtrubkové zapojení taktovací nádrže.
Přepínání mezi bojlerem a topením je trojcestným ventilem.
Z taktovací nádrže pak jdou další dvě oběhovky - jedna s ekvitermní regulací pro podlahovku a druhá na radiátory.
"Pokud by v zapojení nebyla taktovací nádrž, jak se řeší rozdílné průtoky na radiátory a podlahovky v rámci výstupního průtoku z čerpadla? "
Zkratem viz výše.
- 30. 10. 2017 13:31
- Správce
Moc Vám děkuji za Vaší konzultaci a tím i tedy pomoc. Bartoš
- 1. 11. 2017 06:56
- Jan Bartoš
| předchozí | další |
jen pro autora příspěvku
